Kobylské kříže a pomníčky

 

Kobylské kříže a pomníčky

Kříž, symbol spásy pro křesťanský svět... V dobách, kdy bylo křesťanství obyvatelstvem mnohem intenzivněji vnímáno (19. století a první polovina 20.), byly tyto symboly budovány v obcích i mimo ně v polích z vděčnosti.

 

O vybudované kříže se starali dárci a jejich rodiny. V Kobylí se nachází celá řada křížů i pomníčků. Největší kulturně historickou hodnotu mají kříže dřevěné - vyřezávané, ktěré můžete najít převážně v polích kolem obce. Kromě křížů dřevěných jsou zde i kříže kamenné a kapičky jako např "Mikulášek" (obr.1) -barokní kaplička z roku 1750.

Jejich stáří a namáhavá údržba vedly v roce 2000 k jejich celkové rekonstrukci a konzervaci. Hlavní díl na tom měl tehdejší starosta Jaroslav Otáhal a zastupitelstvo obce za přispění několika sponzorů (Milan Otáhal, Vlastimil Otáhal).

Pojďme si povědět něco o dřevěných křížích:                                              

Nejzachovalejší a nejzdobnější dřevěný kříž je v obci před domem č. 1 pochází z roku 1902 a věnovala je Františka Kováříková .                                                             

Na Hřebeni stojí nejstarší z dřevěných křížů, který byl posvědcený v roce 1869, Dárcem byli manželé Bernard a Magdaléna Petrlovi. (pbr. č.4)

V lese na nejvyšším místě zvaném Korúhvička je kříž, který je poctou sv. Hubertovi. Pochází pravděpodobně z roku 1871, kdy vedoucí polesí Fr. Šámal věnoval dětem obraz sv. Huberta , aby si jej pověsili na strom. Byl připevněn na kříž a umístěn na Korúhničce. Obraz musel být několikrát restaurován, neboť se na něm podepsalo počasí.

Při cestě do areálu sadů najdeme mezi u krásné lípy , kříž, který byl pořízený rodinou Kaňovou.

Na obrázku č.2 vidíme "Zelený kříž", který je umístěn hluboko v areálu sadů o něm víme jen, že jej nechal jeden z kobylských občanů přemístit z čejkovického katastru do kobylského a zcela rekunstruovat v roce 1912.

Na rozcestí cest na Vrbici je druhý nejzachovalejší kobylský kříž, bohatě vyřezávaný - byl vysvědcen roku 1905 a postaven nákladem Tomáše Lanžhotského.

Závěrem vám můžeme slíbit, že přpravíme více fotografií i podrobnější cestu k těmto pamatkám, neboť procházka k nim rozhodně stojí za to.