Spolková činnost
Spolky a spolková činnost vždy odrážely nálady a uvědomění společnosti, ochotu sdružovat se a dělat prospěšnou činnost nejen sám pro sebe, ale i pro druhé - potřebné. Kobylí, které bylo již v polovině 19. století velmi pokrokovou obcí má ve spolkové činností bohaté tradice. První spolky vznikaly již ve zmíněném 19. století. Byly to převážně spolky čtenářské a osvětové, které si kladly za úkol šíření pokrokových myšlenek mezi obyvateli. Byly hojně navštěvovány významnými kulturními a společenskými osobnostmi.
Na začátku století byly hojně zakládány dobrovolné hasičské sbory (Kobylí 1908) a o něco později samaritánské (dnes bychom mohli říci humanitární) organizace.
Třetí skupinou byla zájmová sdružení - tělocvičné jednoty Sokol a Orel a další spolky, v nichž se scházeli lidé spojení společným zájmem jako myslivci, rybáři, chovatelé, zahrádkáři.
Aktivita spolků se během let výrazně měnila a odrážela společenský a politický vývoj ve společnosti, podléhala módním vlnám. Po výrazném útlumu zájmu občanů o jakoukoliv organizovanou činnost začátkem devadesátých let 20. století, můžeme konstatovat, že nastalo výrazné oživení spolkové činnosti koncem devadesátých let. Řada z nás si uvědomuje, že i v dnešní uspěchané době je třeba aktivně odpočívat a věnovat se veřejně prospěšným aktivitám a práci s dětmi. Mladou generaci totiž nevychovávají jen učitelé ve školách. Za to, jaká bude, jsme odpovědni všichni bez rozdílu.